Myslím, že jsem nikdy nebyla úplně zamilovaná. Částečně asi jo, ale nikdy ne na plno. Myslím, že to bude také tím že se moc neřídím hláškou "nesni o životě, žij svůj sen", snažím se žít svůj sen, ale ten se pohybuje někde mezi Sexem ve městě, 90210 a Gossip girl. Takže lehce nesplnitelný. A tak sleduji seriály a je to jedna z věcí co mě naplňuje. Moje nálada je dnes značně pod bodem mrazu. Možná to souvisí s takovými těmi dívčími dny co se kvapem blíží. Jo a počasí. Počasí mě opravdu deprimuje. A taky představa, že se nám to s přítelem hroutí. A to doslova. Nevím přesně čím se to stalo, že sem ho přestala mít ráda a nemyslím si, že by to nějak souviselo s mojí bokovkou. Teda alespoň doufám, to by mi teď ještě tak chybělo. Mám pocit, že ani on už mě nemá rád tak jako dřív. Dneska naznačil, že se s ním něco děje, ale nechce se o tom bavit. To vážně zbožňuju. Teď už si jen můžu představovat co by to tak mohlo být. Za deset minut se mi stáhne další díl 90210 tak se alespoň odreaguju. A pak budu číst. A čtení je důležitá věc. Ten kdo hodně čte hodně ví. Svým dětem budu hodně číst.