Důvěra

Na čem je založená důvěra? Co to vlastně je? Můžu spolehlivě říct, že věřím sama sobě. Jestli ještě někomu dalšímu? Určitě ne zcela. Věřím rodičům, že mě milují a chtějí pro mě to nejlepší. Ale nevěřím mámě, že už mi nikdy nevezme bez dovolení peníze, jako už to jednou udělala.

Věřím nejlepší kamarádce, že by mě nikdy nezradila, ale nevěřím tomu, že kdyby se zamilovala do mého bývalého, nechala by ho být, jako to bývá v amerických filmech. Ani já bych to neudělala.

Přátelství je silnější než láska, ale láska dokáže člověka tak zblbnout, že dělá věci, které by normálně nedělal. Dostávám se k závěru, že nikdy nebudu moct nikomu naplno věřit a jestli se to někomu z vás podařilo tak vás upřímně obdivuji.

Tajná přání

Když už jsem si myslela, že jsem z mého dlouhodobého milence vyléčená a že jsem připravená na normální vztah přišel další "nečekaný" zvrat. Můj rádoby normální vztah začal zcela normálně, první, druhé rande, pusa na dobrou noc, krásně strávený večer při záři hvězd, romantické polibky. Náhle ze dne na den z minuty na minutu změna. Alespoň z mojí strany. Jeho velký zájem o mou osobu. Jeho slova o tom jak sem úžasná a jak mu chybím ve mě vyvolali přesně opačné pocity. Ještě vyčkávám, ale nevěřím, že k němu ještě někdy pocítím to co sem cítila onen večer před zvratem. Cítila jsem chtíč, byla jsem šťastná a chtěla jsem ho celého pro sebe. Nedokážu si vysvětlit jak se něco takového může stát a tajně doufám, že někdo zažil něco podobného a že nejsem blázen. A potom přišel další zvrat, nebo spíše návrat k osvědčeně úžasné chvíli. Sex s mým drahým kamarádem s výhodami, manželem jiné ženy, otcem krásného dítěte. Svět se opět zatočil. Jeho slova udělaly své. Chyběla si mi. Jsem tak rád, že jsem s tebou. V jeho objetí bych dokázala stát i hodiny a on vypadal, že v tu chvíli cítí to samé. Nádherný sex opět okořeněný něčím novým a dotažený skoro do mého zdárného konce, tak jak to umí jen on. A teď si zase říkám jak by bylo krásné kdyby se tak za 4 roky až budeme starší rozvedl a my začali žít spolu, měli rodinu, děti a všechno co k tomu patří. Je možné, že se to jednou stane. Ani on mi to nevyvrací. Možná se opravdu jednou dočkám muže, který je pro mě nejspíš osudový. A možná ho teprve poznám a na tohoto, který už patří jiné si ani nevzpomenu. Nikdy nevíš co ti život přichystá. Jediné co mi nikdo vzít nemůže jsou moje sny.

LO