úterý 10. dubna 2012

Tajná přání

Když už jsem si myslela, že jsem z mého dlouhodobého milence vyléčená a že jsem připravená na normální vztah přišel další "nečekaný" zvrat. Můj rádoby normální vztah začal zcela normálně, první, druhé rande, pusa na dobrou noc, krásně strávený večer při záři hvězd, romantické polibky. Náhle ze dne na den z minuty na minutu změna. Alespoň z mojí strany. Jeho velký zájem o mou osobu. Jeho slova o tom jak sem úžasná a jak mu chybím ve mě vyvolali přesně opačné pocity. Ještě vyčkávám, ale nevěřím, že k němu ještě někdy pocítím to co sem cítila onen večer před zvratem. Cítila jsem chtíč, byla jsem šťastná a chtěla jsem ho celého pro sebe. Nedokážu si vysvětlit jak se něco takového může stát a tajně doufám, že někdo zažil něco podobného a že nejsem blázen. A potom přišel další zvrat, nebo spíše návrat k osvědčeně úžasné chvíli. Sex s mým drahým kamarádem s výhodami, manželem jiné ženy, otcem krásného dítěte. Svět se opět zatočil. Jeho slova udělaly své. Chyběla si mi. Jsem tak rád, že jsem s tebou. V jeho objetí bych dokázala stát i hodiny a on vypadal, že v tu chvíli cítí to samé. Nádherný sex opět okořeněný něčím novým a dotažený skoro do mého zdárného konce, tak jak to umí jen on. A teď si zase říkám jak by bylo krásné kdyby se tak za 4 roky až budeme starší rozvedl a my začali žít spolu, měli rodinu, děti a všechno co k tomu patří. Je možné, že se to jednou stane. Ani on mi to nevyvrací. Možná se opravdu jednou dočkám muže, který je pro mě nejspíš osudový. A možná ho teprve poznám a na tohoto, který už patří jiné si ani nevzpomenu. Nikdy nevíš co ti život přichystá. Jediné co mi nikdo vzít nemůže jsou moje sny.

LO

3 komentáře:

  1. To znám, momentálně jsem v podobné situaci. Nejdřív jsem měla zájem, ale pak mě začal pořád psát, říkat mi jak jsem skvělá, nosit mi růže a (dobrý bože, proč?) i plyšáky. A já najednou vím, že nemám zájem.

    S mým kamarádem s bonusy jsem to ukončila, přestože to bolelo, bylo to přežité. A hlavně, jeho žena se to dozvěděla a na mě to už bylo moc. Doufám, že ten osudový na mě ještě někde čeká :-)

    Tak si myslím, není to tím, že zakázané ovoce nejvíc chutná?

    OdpovědětVymazat
  2. Díky, dobré vědět, že je i někdo jiný s podobným osudem, mám pocit, že jeho žena se to nikdy nedozví, nemá jak, i když by to asi velmi ulehčilo situaci. Co když to není jen zakázané ovoce? Třeba je to opravdu to pravé. Lo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba to to pravé je, to vážně nevím. Jenže, dokázala bys mu ještě někdy věřit? Když víš, co dělá své ženě? Já nevím, já už bych asi nedokázala věřit.... jenže, nikdy neříkej nikdy...

      Vymazat