úterý 29. května 2012

Sicilská vdova

Moje hlava se podobá basketbalovému míči, tvrdá a dutá. Myšlenky si v ní běhají sem a tam a postupně unikají ven jak ten vzduch v gumové kouli. Mračím se i když vím, že genetické sklony k vráskám se mi nejspíš nevyhnou. A pak si říkám, co mi vlastně je?

Zítřkem se ze mě stává vdova. Alespoň to byla první myšlenka co mě napadla u toho když jsem se chystala na zítra do práce. Černý outfit a dokonale vyžehlené vlasy. Mani-pedi chvilka. Pětiminutová maska na obličeji a bělící zubní pasta. Zítra je poslední den, který spolu strávíme jako kolegové. On a já. Možná poslední den, kdy budu mít možnost se ho dotknout víc než jen letmým splynutím rukou. Pocity? Velice zvláštní. Elán? Vůbec žádný. Nespavost? Ta se dnes rozhodně projeví.

Jak zdánlivě stejné příběhy mohou dopadnout tak odlišně. A nebo bych měla zase zůstat u klasické věty "nikdy neříkej nikdy"? Návštěvník co je na mém blogu poprvé a toto je první článek, který čte musí být značně zmaten. Pokud vás to ovšem potěší, tak nejste o nic víc zmateni než já sama.

A dost už. Pro dnešek se přestanu unášet pocity zvláštními a ne příliš pozitivními. I když při představě, že mé pravidelné dávky dokonalého sexu spojeného s dlouhým povídáním a dávkou alkoholu hezky do nálady jsou u konce mi opravdu běhá mráz po zádech. Nejsem ten typ co hned někomu skočí do postele (vždyť i jemu trvalo dva roky než mě tam dostal) a tak se obávám, že tahle "pauza" nebude zrovna krátká. Jak dlouho vydržíte bez sexu? Je to přece normální fyziologická potřeba. Neříkám, že to musím mít každý den pětkrát, ale alespoň jednou týdně, to je podle mě normální průměrný standart.

Ještě je tady jedna varianta. A to ta, že by beze mě nevydržel a i přes větší vzdálenost a značné komplikace mě prostě musel vidět. Ale to už zní jako pohádka a o tom přece tento blog není. Jde o realitu. A tak se do ní jdu ponořit a možná taky zkusit usnout.

Lo

pondělí 28. května 2012

Lovecká sezóna

Škola, pořád jen ta škola. Něco málo už je za mnou, něco málo ještě přede mnou a od 13. 6. si začínám naplno užívat prázdnin. A protože to krátké meziobdobí je třeba naplno využít. Tak zde podávám krátký soupis všech důležitých okamžiků za poslední dobu v mém skromném milostném životě.

Už tento týden mě čeká srdcervoucí loučení s mými nejlepšími přáteli. S panem X a Y, s mým bratrem a nejlepším kamarádem a s mým milencem a nejlepším mužem kterého jsem dosud poznala. Ano je to tak. Opouští naší rodinu. Opouští náš kolektiv, naši práci, náš život. Jdou za lepším. Jdou za novou a skvělou příležitostí. Přeji jim hodně štěstí do nových nejistých začátků. Ale bude mi po nich smutno. Věřím, že se ještě někdy uvidíme. No nepředpokládám, že v posteli. I když mi řekl, že mu budu velice scházet. Nevím jestli ho chci ještě někdy vidět. I kdyby, bylo by to velice složité vzhledem ke stěhování a dalším okolnostem. Smiřuji se s koncem.

Ale mého milovaného bratříčka se nevzdám, budu ho navštěvovat jak jen to půjde. Dnes se mi o nich zdál erotický sen. Ano už mi z toho hrabe. A není to incest. Můj bráška je jen "jako".

A protože si teď připadám volná jako nikdy předtím, jsem odhodlaná se pouštět do nových vztahů zážitků a milostí. I horoskop mi dneska přeje. Tak mi přejte i vy.

Lo, volná jako pták.

čtvrtek 17. května 2012

Je mi líto

Opravdu je mi velmi líto, že sem nemůžu popsat další mé zážitky pikantní, milostné i běžné a nezajímavé, ale zkoušky si vybírají svou daň.

Lo

čtvrtek 3. května 2012

Nic není tak růžové jak se zdá.

Ráda bych hned na úvod lehce reagovala na komentář od jisté uživatelky co si říká sasa, která mi dala naději, že i v reálném životě se můžou plnit pohádky.

Bohužel moje situace není tak krásná a jasná. Předchozím článkem jsem chtěla šokovat. Nechat vás přemýšlet a byla sem rozhodnutá, že dalším článkem vše uvedu na pravou míru. Začalo to jako vždy. Párty po práci. Povídání o všem co nás všechny "sere". Znovu nás pobavil příběhem o tom jak mě viděl poprvé. I když ten příběh už všichni známe. Dostat se hezky do nálady. První taneční kreace mé a přátel. Potom chvilka "soukromí" při pomalé písničce. A v tom to řekl, že opravdu chce dát výpověď (už předtím jsem to věděla), že opravdu chce odejít. A taky kvůli mě. Nejdřív sem nepochopila a ptám se proč? A pak přišla ta hlavní věta. Protože jsem se do tebe zamiloval.

Moje překvapení v tu chvíli bylo neuvěřitelné a věřte, že ještě další den jsem s údivem hleděla do blba s otevřenou pusou. A hned na to mě napadlo, že mu tak úplně nevěřím.

Jsme stejní, máme velmi podobné povahy a sama vím, že jsem milovnicí velkých slov a každou chvíli věci cítím jinak a někdy mám prostě potřebu se vyjádřit. Vím, že nechce opustit manželku ani syna, kterého miluje na světě nejvíc. Řekla jsem jen...Třeba jednou budeme spolu. On na to "kéž by."

Lo

středa 2. května 2012

Řekl to..

Po čtyřech letech co se známe a po dvou letech co si spolu nepravidelně užíváme sexuální hrátky a jiné...

Řekl, že mě miluje...