Ready for kiss.

Peeling celého těla, depilace, červené drápky, nakroucené vlasy a večer může začít. Zvolit tanga nebo kraťáskovou krajku. Zvolit rockerskou minisukni nebo květinové volné šaty. Příprava na rande je vždy důležitá. Někdy mám náladu dát si záležet. Dnes večer nás čeká žhavá tajná schůzka. Proč neoživit stereotyp něčím nevídaným a velmi vzrušujícím. Tak znovu zvolit prádlo černé nebo červené? Nebo snad bílou nevinnost jako lolita. Ne, to snad někdy příště. Dnes bude hra divoká. A podle mých pravidel.

Nezávislá existence

Nikdy nedovolte aby si váš milenec myslel, že jste na něm závislá.

Můj život se stal šíleným kolotočem, kde se furt něco děje a nemám na nic čas. Ještě, že jsou tu takové ty chvíle, kdy člověk nemusí na nic myslet. Jako posledně, kdy jsme to s přáteli v místním disco clubu pěkně rozjeli. Zatancovala sem si jako nikdy. Opila se a následně vystřízlivěla. Když byl večer v plném proudu, samotnou mě překvapil můj návrh směrem k němu. K němu, momentálně mému jedinému. Co takhle na chvíli zmizet. Řekl, že by to bylo nápadné, kdyby si toho ostatní všimli. No dobře. Otočila jsem se s nezájmem a povýšeností. V tom mě vzal silně za ruku a už jsme si to mířili k východu. Venku ani noha, pomalu se začínalo rozednívat. Za budovou v jednom zákoutí se naše vášeň už nezastavila. Mnohdy si říkám co by se stalo kdyby se to dozvěděla jeho nastávající. Nejsem na něm závislá a nechci ho pro sebe. I když vždycky je tu naděje, že se do svatby ještě pohádají a nic z toho nebude.

Vaše Lo

Když jsem začala nedávno psát tenhle blog, bylo to asi půl roku nebo víc co jsem si užívala milostných hrátek. To, že to nebylo s přítelem a že to nikdo nesměl vědět dělalo zajímavé zážitky ještě mnohem pikantnější a zajímavější. Pak mě napadlo zdělit to síti. Sice anonymně, ale prostě někde vyjádřit své myšlenky a třeba vyslechnout rady cizích čili objektivních osob. Teď se to nějak zvrtlo. S přítelem jsem se rozešla. Takže sice milenecký vztah udržuji dál ovšem už to není tak zajímavé když nikoho nepodvádím. Zní to opravdu příšerně. Ne. Nejsem takový strašný cinyk. Jen se nedá přesně slovy vyjádřit co cítím. A teď je tu ta věc. Buď jsem ledová královna, která po rozchodu nepláče se zmrzlinou v posteli u Hříšného tance, nebo jsem šťastný člověk a moje rozchody zatím vždycky tak nějak postupně přijdou. City postupně ochabují a není to nic náhlého, proto mě to nijak extra nerozhází. Je mi fajn. Nemám potřebu okamžitě ničit všechny fotky a vzpomínky na společné zážitky. Jsem šťastná. Jsem ráda, že zítra můžu bez výčitek s klukama do baru na hokej a taky můžu do práce chodit častěji. Jsem člověk co potřebuje svobodu. Jsem žena s mužským mozkem.

Myslím, že jsem nikdy nebyla úplně zamilovaná. Částečně asi jo, ale nikdy ne na plno. Myslím, že to bude také tím že se moc neřídím hláškou "nesni o životě, žij svůj sen", snažím se žít svůj sen, ale ten se pohybuje někde mezi Sexem ve městě, 90210 a Gossip girl. Takže lehce nesplnitelný. A tak sleduji seriály a je to jedna z věcí co mě naplňuje. Moje nálada je dnes značně pod bodem mrazu. Možná to souvisí s takovými těmi dívčími dny co se kvapem blíží. Jo a počasí. Počasí mě opravdu deprimuje. A taky představa, že se nám to s přítelem hroutí. A to doslova. Nevím přesně čím se to stalo, že sem ho přestala mít ráda a nemyslím si, že by to nějak souviselo s mojí bokovkou. Teda alespoň doufám, to by mi teď ještě tak chybělo. Mám pocit, že ani on už mě nemá rád tak jako dřív. Dneska naznačil, že se s ním něco děje, ale nechce se o tom bavit. To vážně zbožňuju. Teď už si jen můžu představovat co by to tak mohlo být. Za deset minut se mi stáhne další díl 90210 tak se alespoň odreaguju. A pak budu číst. A čtení je důležitá věc. Ten kdo hodně čte hodně ví. Svým dětem budu hodně číst.

Není nad to vyjádřit své pocity v hudbě.

Rihanna a její písně jsou mi velmi blízké.