Že už to tu bylo? Ano, to je dost pravděpodobné. Pravda je totiž věc, která se může vykládat stále do kola a pořád má význam. Poslouchám Pink a říkám si jak je ten život krásný a přitom nespravedlivý.
Jediné s čím na mě bůh opravdu hodně myslel jsou moji rodiče. Mám ty nejlepší rodiče na světě. Neříkám to jen tak. Opravdu je to pravda. Nejsou sice spolu, ale o to víc je miluju. Měla jsem ve svém životě ještě jednoho báječného člověka, kterého jsem moc milovala. Bohužel takový je život a můj třetí rodič mě musel opustit. Strašně mi chybí. Je mi líto, že se mnou nemůže být u důležitých rozhodnutí a nemůže mi říct, že dělám kraviny. Nevidí jak se mám. Nemůžu ji obejmout. Bez ní si připadám špatná. Dělala ze mě lepšího člověka. Díky ní jsem hodně věcí pochopila, ale ještě je hodně věcí, kterým nerozumím. Ještě mě neměla opustit. Ještě neměla odejít. Nikdo mi ji nemůže nahradit. Už je to dlouho, ale tohle nikdy nepřebolí, jen to trochu ustoupí.
Nikdy na tebe nezapomenu. Na vás oba. Moji milovaní prarodiče. RIP. Lo
Žádné komentáře:
Okomentovat